Čtvero okouních období

0

Říká se, že okouna chytíme vždycky. Je sice pravda, že menší okouny můžeme na většině revírů opravdu chytit skoro kdykoli, bez ohledu na počasí a dobu lovu, ale jak je to ale s těmi většími až trofejními okouny? Typ ročního období, teplota vody a hojnost potravy hrají velikou roli a stěžují nám lov větších ryb. Není tudíž pravidlem, že každý den chytneme více kapitálních okounů, pokud vůbec nějakého.

Na následujících řádcích se pokusím popsat kde, kdy a jak lovit okouny v různých ročních obdobích.

Nejběžnější velikost okouna u nás

Nejběžnější velikost okouna u nás

Roční doba lovu okounů

Okouny můžeme lovit po celý rok, to je jasné. Ale které měsíce jsou ty nejlepší pro lov větších exemplářů?

Prvním velmi dobrým a úspěšným obdobím bývá jaro, přesněji přelom února a března. Je to dáno tím, že teplota vody okouny žene do tření. Při tření okouna potrava moc nezajímá a záběr dostaneme opravdu jen zřídka. Také bychom měli nechat okouna v klidu vytřít a zbytečně chycenou rybu nestresovat. Naopak správná doba nastává po vytření. Okoun má po výtěru potřebu doplnit ztracenou energii a je hladový více než kdy jindy.

V létě je čas na okouny snad nejhorší, co může být. Voda je teplejší než bychom potřebovali, nachází se v ní málo kyslíku a navíc ohromné množství přirozené potravy. V létě se tak na okouny můžeme zaměřit brzy z rána nebo na večer, kdy okouni loví rybky z hladiny.

Když se na podzim voda ochladí a rybky se připravují na zimní klid, nastává ten správný čas pokusit se o nějakého „lepšího“ jedince.

V zimě jsou některé vody až nečekaně plné okouní aktivity, ale na jiných vodách jsou ryby zase málo aktivní a dají se jen těžko přelstít. Bude proto potřeba mít velkou zásobu trpělivosti a nástrahu vést pomaleji než kdykoli předtím.

Podzimní úlovek na velké pískovně

Podzimní úlovek na velké pískovně

Denní doba a počasí

Není snadné stanovit přesnou dobu, kdy okouni berou, protože podmínky na různých revírech se často nedají vůbec srovnávat. Obecně by se dalo říci, že v teplých měsících se aktivita okounů zvyšuje s přicházejícím stmíváním. Naopak v zimních měsících je nejlepší doba dopoledne až poledne, kdy se voda aspoň trochu ohřeje. Je však dobré si tyto věci vyzkoušet na konkrétní vodě individuálně.

Já jsem například svého největšího okouna ulovil v létě skoro v pravé poledne a to na rotační třpytku velikosti 4 (viz úvodní obrázek). Vymyká se to sice všemu, co jsem doposud napsal, ale taková je holt rybařina.

Dalším významným faktorem je počasí. Sám mám nejraději zataženou oblohu s mírným větrem. Ulovil jsem okouna však i za silného větru před bouřkou i po bouřce, ale pokaždé na jiné vodě. Asi je to tím, že každá voda má své zákony a na ty musíme přijít. Proto doporučuji vykašlat se na pravidla o počasí, pokud danou vodu neznáme.

Okoun chycený těsně před velkou bouřkou

Okoun chycený těsně před velkou bouřkou

Vliv vody

Fyzikální vlastnosti vody a vztah mezi nimi a rybami je podstatný. Například chladná voda může pojmout více kyslíku než teplá. V létě, kdy má voda na povrchu největší teplotu, se okouni zdržují nejčastěji ve vodním sloupci v tzv. skočné vrstvě, která má kolem 18°C. Horní partie vody není zas tak chudá na kyslík, jak si mnozí myslí. Nalézá se zde hodně fytoplanktonu na rozdíl od hloubky, kde je voda studená a kvůli málo pronikajícímu světlu zde neprobíhá fotosyntéza a voda je chudá na kyslík.

Další skutečností je, že kvůli velkému obsahu kyslíku dochází k velkým hodnotám pH a to okouni vůbec nemají rádi. Proto, jak jsem uvedl výše, se okouni v těchto obdobích nejraději zdržují kolem skočné vrstvy uprostřed sloupce. V jaké hloubce okouny najdeme, záleží na obsahu kyslíku, teplotě a tloušťce jednotlivých vrstev. Ty se však mohou každý týden výrazně měnit.

Na jaře a na podzim se studená a teplá voda díky působením větrů mísí. V této době se okouni mohou zdržovat v jakékoliv hloubce. Otázkou je, zda je to výhoda či nevýhoda.

zimě, hlavně když se udělá led, dochází opět k vytvoření vrstev. Teď je nejtěžší 4°C teplá voda u dna a lehčí 1°C voda u hladiny. Tím pádem se ryby zdržují v nejhlubších místech revíru.

Na teplotu vody má taktéž velký vliv vítr. Ten stlačuje teplou vodu na hladině ke straně. Tím pádem je teplá vrstva na straně, odkud vane vítr, velmi tenká a na straně druhé mnohem tlustší. Kromě toho se na straně, kam vane vítr, nalézá více kyslíku než kdekoli jinde. Stejně tak je zde zkalená potrava ze dna, kterou se živí drobné rybky. Díky tomu na těchto místech najdeme i okouny, kteří za zmiňovanými rybkami vyrážejí.

V příštím článku se zaměříme na stanoviště okounů na různých typech revírů.

Sdílet:

O autorovi

Vojtěch Urban

Ryby chytám už 14 let a přívlači se věnuji posledních 10 let. Na rybách se snažím trávit co nejvíce volného času. Mám rád soukromí u vody a nesnáším bezohlednost a chování některých rybářů. Rokem 2015 jsem ukončil studium na SŠRV J.K. v Třeboni.

Napsat komentář

56 + = 58