O víkendu jsem se zamyslel, proč vlastně na tu přívlač chodím tak rád a napadlo mě hned sedm důvodů:

1) Lezení po stromech

Kromě rybaření rád chodím po horách, a to až do míst, kde je celoroční pokrývka sněhu a ledu. Při takových cestách musím často trochu lozit a tady se mi hodí moje průprava z přívlače. Ano, přestože moje náhozy jsou skoro dokonalé J, občas musím prut odložit, vylézt na strom a třpytku osvobodit. Zatím jsem se při této příležitosti koupal jenom jednou, když pode mnou praskla větev.

2) Stačí prut, vesta a nemusíte zakrmovat

Oblečete se, nasadíte vestu, do ruky vezmete prut a klíče od auta. Vše se vám vejde do normálního osobáku, takže nemusíte investovat do nové dodávky a za pár chvil jste u vody. Sejdete k vodě a už chytáte. Hřát vás může pocit, že průměrný rybář za celou tuto dobu, ještě pravděpodobně ani nevyšel ze dveří a poté, co se mu konečně podařilo dostat k vodě, musí stejně nejdříve zakrmit.

3) Už nemusím vše přepočítávat na piva

Dříve, když jsem něco přepočítával, tak jsem často používal tzv. pivní soustavu, ale nyní mam další alternativu. Například po nákupu nějaké zbytečnosti, jsem si dříve v duchu řekl, že jsem za to mohl mít 7 piv, ale teď si říkám, že jsem za to mohl mít jednoho woblera.

PS: Wobler není zbytečnost, kdyby někoho napadlo, takhle přemýšlet!

4) Hezčí ryby

Tohle je můj osobní názor, ale dravci jsou prostě hezčí a to mi nevymluvíte. Takže po celodenním chození u vody máte přinejmenším hezkou fotku, případně se těšíte, že ji budete mít nejpozději příště 🙂

5) Chytáte ryby aktivně

A tím pádem jste imunní vůči častým dotazům vašich nerybářských kamarádů: „To tě to jako baví sedět celý den na rybách?“ Nahodíte vítězoslavný výraz a vysvětlíte jim, že u ryb nesedíte. Během řeči se též můžete zmínit o tom, jak to je fyzicky náročné, o bolesti rukou z celodenního nahazování atd. Pivo vám potom bude chutnat zase o něco více.

Mimochodem vašeho kamaráda povídání o přívlačových útrapách pravděpodobně stejně nebude moc zajímat, tak se snažte všechno sdělit během maximálně pěti minut 🙂

6) Není to o špatném místě

Jedna z klasických výmluv o špatném místě se vás netýká. Například kaprař se může vymlouvat, že nemůže chytat na svém oblíbeném a zakrmeném místě, kde by určitě něco chytil, ale tady prostě neberou, a domů jde zklamaný a ještě naštvaný na toho týpka, který mu zabral flek. Tohle se vám nestane, jste flexibilní a místo můžete měnit neustále. Když na to máte nervy, můžete za den projít opravdu velké množství “nadějných“ míst. Ale nebojte se, i vláčkařům pár výmluv zbývá, například: tady žádné ryby nejsou, je to totálně prochytaný, dneska vůbec neberou (často spojeno se zmínkou o špatném počasí), voda je moc průzračná/zakalená/nízká/zvednutá, atd.

7) Naučíte se nahazovat

Nebo si silně vytrénujete nervový systém, zlepšíte se v lezení po stromech a brodění v místech, kde byste se už brodit rozhodně neměli. Osobně mi do broďáků pořádně zateklo dvakrát a vážně to není moc příjemný pocit. Samozřejmě můžete i trhat, ale ruku na srdce, kdo tam nechá svoji oblíbenou nástrahu, když je tam byť sebemenší šance dostat ji zpátky.

Jeden důvod, proč utrhnout svoji oblíbenou třpytku, mě vlastně napadá. A to, když po půlhodinovém plazení se k onomu zázračnému místu, skončí hned první nához na stromě či v jeho kořenech.

Prostě jedině přívlač!

PS: ještě tedy chci vyzkoušet muškaření 🙂