Krása malých revírů

0

Protože jsem nikdy netíhl k velkým revírům, kde jsou rybáři vedle sebe napáskovaní jako na závodech, ale spíše hledal klid, samotu a to souznění s přírodou, raději jezdím na revíry malé, kde potkat nějakého rybáře nebo i „civilistu“ je spíše vzácností. Na severní Moravě je naštěstí hodně malých pstruhových a mimopstruhových revírů, které mi naprosto vyhovují. Je sice pravda, že velikost ryb zde ve většině případů není nijak oslnivá, ale občas se zadaří i lepší ryba. Nemluvě o tom, že i potočák kolem 30 cm dokáže v takové malé vodě notně potrápit, zvláště když máte jemné náčiní.

Proměnlivost terénu

Vymletá hluboká tůň na lučním potoku

Vymletá hluboká tůň na lučním potoku

Jeden takový revír se nachází asi 15 km od mého bydliště a je to moje srdcová záležitost. Několikrát mění svůj charakter z malého potůčku na luční potok a z něj zase na malou lesní říčku. Tím se i výrazně mění způsob lovu a zvolené nástrahy. Revír v pasáži lučního potoka prochytávám hlavně malými gumovými nástrahami, protože jsou zde poměrně krátké, ale hluboké tůně. Některé z nich mají i přes 1,5 m hloubky a dostat nástrahu rychle ke dnu a zároveň ji vést tak, aby rybu oslovila, je zde opravdu problém.

I v lese se najdou hluboké tůně

I v lese se najdou hluboké tůně

Tato místa patří mezi standardní zastávky na obchůzce revíru. Ne pokaždé se z nich podaří nějakou rybu chytit, ale když ano, většinou jde o nadprůměrný úlovek. Pokud na tomto místě chytím malého pstroužka, vím, že se zde nemá cenu moc zdržovat, protože aktivní velký dravec by nedovolil lovit v jeho sektoru malé konkurenci.

Ostatní pasáže bývají proudnější s hloubkou od 0,2 m do 1 m. Zde s úspěchem používám malé rotačky, woblírky a malé gumové nástrahy.

Pohyb kolem vody na těchto revírech je kapitola sama pro sebe, člověk musí být takřka neviditelný. Je třeba lehce našlapovat a při brodění se nesmí dělat vlny, protože i sebemenší hluk a nesoulad je výstražným znamením pro osazenstvo vodní říše. Zapomeňte na oblečení a prvky výstroje, které nejsou v přírodních nenápadných barvách. Přesné nahazování pod větvemi, za kameny, mezi spadlé stromy a trsy trav s přesností na ±10 cm je nutností. Ryba je zde více než věrná svému stanovišti a pokud zrovna aktivně nevyhledává potravu, tak se za nástrahou, která od ní dopadne 0,5 m a více maximálně jen otočí.

Druhová pestrost

Také rybí osazenstvo je v těchto malých revírech poměrně pestré. Od pstruha potočního, přes lipana, jelce tlouště, okouna až po střevli potoční a vranku. To, že se zde občas objeví i nějaký vysazený duhák a siven snad asi nemusím ani připomínat. Velikostně to většinou není žádná hitparáda, ale aspoň tyto podmínky odradí masaře, pro které chytat ryby 20 – 30 cm není to pravé. Ale ten, kdo si chce užít klidu u vody a příjemně si u toho zachytat, zde má možnost ukojit všechny své potřeby.

Standardní rybí obsádka pstruhových potoků

Samozřejmě, že navštěvuji i mimopstruhové revíry této velikosti, kde standardně převažují tloušti, okouni, bílá ryba, občas pstruh, ale také zde občas je štika a candát. Zvláště tloušti zde bývají v poměrně zajímavých velikostech, ale i takový zapomenutý potočák z lučního potoka nebo říčky je už slušná ryba, která zde má hojnost potravy a klid na svůj nerušený život a růst.

Ukázka úlovků z mimopstruhového revíru

Ach ti predátoři

Takové úlovky pstruhů potočních jsou již nyní vzácností, ale o to více potěší

Takové úlovky pstruhů potočních jsou již nyní vzácností, ale o to více potěší

Tyto revíry nicméně mívají poslední dobou velký problém s predátory a to nejen s těmi s lidskou tváří. Velmi mnoho krásných malých revírů totálně vyžrali vydry, a pokud se k nim přidá čáp černý nebo několik volavek popelavých, tak tyto malé revíry nemají šanci znovu zregenerovat rybí obsádku ani přes snahu MO, které je obhospodařují. Bohužel to tak je a polemizovat, co je lepší, jestli mít v revíru vydry a chráněné rybožravé ptáky, kteří za jistou dobu nebudou mít co žrát, anebo ryby, je zbytečné, protože každý má svoji pravdu a lidé u kormidla to nechtějí řešit.

Na závěr mi nezbývá než popřát těm, kteří také mají rádi samotu na rybách, aby našli podobný revír, kde si vždy budou moci uklidnit své pocuchané nervy z dnešního uspěchaného světa.

Sdílet:

O autorovi

Forest

Ročník 1976. Bydliště Šternberk. Chytám od 1982. MO Litovel. Nejčastěji lovím na přívlač (i závodně), občas feeder a muška. Jinak jsem ženatej a mám 2 děti; 2 milenky a bezpočet kontaktů ve svém mobilním telefonu :-):-):-)

Napsat komentář

30 − 29 =